Textilní vlákna pro ruční pletení a háčkování

Bio textilie jsou ze zemědělství šetrného k životnímu prostředí (nejsou použity pesticidy, umělá hnojiva atd.).

Vegan jsou výrobky, kde netrpěla žádná zvířata.

A

Alpaková vlna je textilní materiál ze srsti jihoamerických velbloudovitých zvířat. Pleteniny z alpaky jsou měkčí na omak než stejné výrobky z ovčí vlny.

Angora ze srsti angorského králíka dává absolutně nejjemnější vlnu (12–17 µm) o délce 12–75 mm, hladkou a velmi lehkou. Vlákno je na povrchu mastné, proto odpuzuje vlhkost, lehce se elektrostaticky nabíjí a udržuje v sobě teplo. Králík pochází pravděpodobně z turecké provincie Angora (v blízkosti Ankary). Vlákna se z králíků dvakrát za rok vyčesávají a jednou se stříhají. Z každého zvířete se tak získá 700–1000 gramů vlny. Angorská vlákna se na rozdíl od ovčí vlny nemusí před zpracováním na přízi prát. Z čisté angory se vypřádají mykané a ze směsí s merinovou vlnou nebo polyesterem česané příze.

B

Bavlna ELS (extra long staple = obzvlášť dlouhá vlákna)je kvalitnější a dražší než středněvlákné bavlny.

Bavlna Giza je egyptská bavlna vypěstovaná křížením různých odrůd bavlníku Gossypium barbadense.

Bavlna Pima je dlouhovlákná bavlna ze semene druhu Gossipium barbadense. Pima byla vypěstována pravděpodobně z křížence egyptské Ashmuni s bavlnou Sea Island.

Bavlna Mako je souhrnné označení pro různé druhy dlouhovlákenné bavlny.

Buretová příze (z franc. bourre = vycpávka, chomáč) je výrobek z vlákenných odpadů vzniklých při zpracování šapového hedvábí.

Buretová spolu s šapovou přízí patří k tzv. předenému hedvábí vyráběnému jen v zemích, ze kterých pochází smotávané přírodní hedvábí (80% Čína, 10% Indie).

C

Celulóza, jako základní surovina pro výrobu viskózy, je přírodní polymer, tedy organická sloučenina s molekulovým řetězcem. Viskóza se získává regenerací celulózy.

H

Hedvábí přírodní se získává z výměšků housenky bource morušového. Je to jediné „nekonečné“ přírodní textilní vlákno.

Mimo výměšku bource morušového se k textilnímu zpracování hodí tzv. planá hedvábí od několika jiných druhů housenek, z nich nejznámější jsou: tussah, muga a eri.

Hedvábí plané se většinou nedá z kokonů nepřetržitě odvíjet, proto se z velké části používá jen jako „předené hedvábí“ tj. zpracované na šapovou nebo buretovou přízi.

Hedvábí pavoučí je proteinové vlákno z výměšků pavouků druhu Argiope a Nephila.

J

Jačí vlna (mezinárodní zkratka WY) je textilní surovina ze srsti jaků domácích. Fyzikální vlastnosti a možnosti použití pro textilní účely jsou velmi podobné jako u kašmírových vláken, jačí vlna se však prodává za poloviční cenu a pletené výrobky z jačí vlny mají dvojnásobnou hřejivost (udržování tepla) oproti textiliím z kašmíru.

K

Kašmírská vlna je textilní materiál získávaný ze srsti kašmírské kozy. Vlákna jsou v barevných odstínech od bílých až po tmavohnědé, jsou pružná, velice hřejivá, mají hebký omak a sklon ke žmolkování. Zboží z kašmírské vlny je vesměs mnohem dražší než srovnatelné výrobky z jiných materiálů a protože rozdíly mezi kašmírskou a např. ovčí vlnou rozezná jen odborník s pomocí mikroskopu, vydávají se v (některých) obchodech imitace s příměsí levnějších materiálů často za výrobky z „pravého“ kašmíru.

Kopřivová vlákna jsou lýková vlákna z kopřivy dvoudomé (urtica dioica). Rostlina se zpracovává podobně jako len nebo konopí, dává však jen 3-5 % textilních vláken (speciálně pěstěné kopřivy mohou přinést až 12 %).

Vlákna z kopřivy evropské, Ramie a kopřivy himalájské

Několik druhů z čeledi kopřivovitých (Urticaceae) obsahuje lýková vlákna podobná lnu a mnoho z těchto druhů se používá k výrobě vláken pro výrobu textilií a oděvů po tisíce let. Tři hlavní druhy produkující vlákninu jsou evropská kopřiva, ramie a himálajská kopřiva. Kopřiva evropská je komerčně náročná na pěstování. Z ramie se vyrábí jemné vlákno v Číně a Japonsku. Himalájská kopřiva je velká kopřiva pěstovaná především v oblasti Himálaje. U všech druhů pochází vlákno ze stonku.

Natural Fibres from Nettle and Hemp | Wild Fibres natural fibres

Konopná textilní vlákna se získávají ze stonku konopí setého (Cannabis sativa).

L

Lanolin

Významným vedlejším produktem z ovčí vlny je lanolin, chemicky velmi složitý voskovitý tuk. Používá se v kosmetice, v textilním průmyslu (přidává se do některých pracích prostředků), v kožedělném průmyslu, v lékařství a farmakologii (je antibakteriální, hypoalergenní, podporuje hojení drobných popálenin, pro výrobu vitamínu D3).

Lněné textilní vlákno se získává ze stonku lnu setého.

Lýková vlákna se získávají ze stonku některých, zejména dvojděložných plodin. Patří k nim především juta, len, konopí, ramie, sisal, kenaf a kokos.

M

Mercerace je způsob úpravy bavlněných textílií, který vyvinul Angličan John Mercer v polovině 19. století. Působením koncentrovaného louhu sodného vlákna nabobtnají, ledvinovitý průřez se změní na kruhový a délka vlákna se zmenší až o 25 %. Následkem těchto změn mají pak mercerované výrobky vyšší pevnost a afinitu k barvivům, lesk podobný hedvábí a příjemnější omak.

Merino je ekonomicky významné plemeno ovce domácí ceněné pro svou jemnou vlnu.

Během 19. století se tyto ovce šířily i do mimoevropských zemí, zejména do Austrálie, která je od konce 19. století až do současnosti hlavním producentem merinové vlny. Existuje více typů merinových ovcí, např. corriedalle z Austrálie a Nového Zélandu, žírné merino, které kromě vlny poskytuje i maso, ramboulletské merino z Francie či askanijské merino z Ukrajiny, se zřasenou kůží Díky tomu mají tyto ovce větší plochu pokožky a mohou tak vyprodukovat víc vlny. Jemná a zřasená kůže ale vyžaduje opatrnost při stříži, aby nedošlo k jejímu poranění. Tzv. mulesing je poměrně drsný chirurgický zákrok, který je na ovcích prováděn v rámci prevence infekcí a nemocí souvisejících s parazity v ovčí srsti.

Mulesing se týká zejména merino ovcí chovaných v Austrálii, kde jím procházejí miliony ovcí, vyšlechtěných speciálně tak, aby měly mnoho záhybů v kůži a spoustu vlny. Díky tlaku neziskových organizací se postupně zvyšuje poměr „mulesing-free“ vlny.

Jednotlivá vlákna vlny jsou velmi tenká, jejich tloušťka se měří v mikrometrech (symbol µm).

Podle průměru vlákna vlnu dělíme na:

• hrubá – 23–24,5 µm
• střední – 19,6–22,9 µm
• fine – 18,6–19,5 µm
• superfine – 15–18,5 µm
• ultra fine – 11,5–15 µm

Základním znakem vlny je hřejivost, respektive schopnost zachytávat teplo. To je dáno strukturou vlněného vlákna, které obsahuje velké množství výstupků a „kapes“, ve kterých se zachytává teplo, jež produkuje nositel.

Merino vlna je schopná absorbovat vlhkost v míře až 30 % svého objemu. Vlhkost ve vlně se snadno zahřeje, nedochází tak k nepříjemnému, chladivému pocitu při pocení. Dalším důležitým faktorem je antibakteriální schopnost vlny. Je to opět dáno nepravidelnou strukturou vlákna. Oblečení z merino vlny proto nezapáchá ani při dlouhodobějším nošení.

Mléčné vlákno (milk fiber) je směsí kaseinového proteinu a chemického akrylonitrilu, který se používá k výrobě akrylu. Vyrábí se pomocí procesu podobnému výrobě rayon / viskóze, ale protože je to regenerované proteinové vlákno a nikoli regenerované celulózové vlákno, reaguje jako vlna.

Milk protein fibre bylo vynalezeno ve 30. letech 20. století a nazývalo se mléčný kasein. Mléčné vlákno má antibakteriální vlastnosti, reguluje teplotu, je lehké, savé, kompostovatelné a odolné vůči plameni.
Přestože mléčné vlákno není veganské, ale vegetariánské,  je vhodnou náhradou pro ty, kteří jsou alergičtí na vlnu nebo živočišná vlákna.
Spředenou mléčnou přízi lze použít jako jednovláknovou nebo ji lze spřádat se sebou samou nebo s jiným vláknem. Jednovláknová příze je krásná i při použití jako útek v ručně tkaných látkách. Mléčné vlákno lze také použít při plstění, výrobě vlasů pro panenky a papíru.
Mléčné vlákno nebo příze jsou bílkovinná vlákna, takže je lze barvit barvivy na bázi kyselin. Mléčnou bílkovinu lze barvit také přírodními rostlinnými barvivy a mořidly.

Mléčná bavlna (Milk Cotton) je krásně měkká bavlna, protože příze obsahuje 30% mléčných bílkovin. Aby se příze mohla vyrábět z kaseinu z mléčných bílkovin, musí být mléko dehydratováno a odstředěno.

Mohér (angl. Mohair) je textilní vlákno ze srsti angorské kozy. Na světě se chová asi 6 milionů angorských koz (Nový Zéland, Texas, Jižní Afrika, Turecko) a jejich srst se stříhá jednou nebo dvakrát do roka. Vlna z půlroční stříže „kidmohér“ je hodnotnější (10–15 cm dlouhá) než roční stříž (20–30 cm).

O

Ovčí vlna je textilní surovina ze srsti ovce domácí.

Surová vlna obsahuje méně než polovinu váhového množství spřadatelných vláken, 10–45 % je tuk a pot, 5–20 % jsou nečistoty a vlákna mohou také pojmout až 25 % vlhkosti. Tuk a pot se odstraňuje praním, získaný lanolin se používá v kosmetice a rostlinné příměsi se karbonizují (karbonizace vlny kyselinou sírovou).

Vlna je téměř nemačkavá, ale tím také méně pevná než jiná textilní vlákna a za mokra ztrácí dalších 10–20 % pevnosti. Barvení dvou partií vlny na úplně stejný odstín je sotva možné. Výrobky z vlny se musí chránit proti molům. Vlna je podstatně dražší než běžná textilní vlákna.

Plemena ovcí, od kterých se částečně odvozují názvy vln, se rozdělují do 3 skupin:

• Merino je velmi jemná vlna (cca 14–25 mikronů), silně zkadeřená, měkká, poměrně málo lesklá. Plemeno bylo vyvinuto ve Španělsku kolem roku 1700, v posledních více než 100 letech však zaujímá Austrálie (spolu s Novým Zélandem) u tohoto druhu dominantní postavení.

• Cheviot nebo hladké vlny (také: anglické ovce) mají vlákna mírně zkadeřená, se zvláštním leskem. Naprostá většina těchto ovcí se dnes chová na maso a mléko.

U tzv. nížinných ovcí (Čína, Rusko, střední Evropa) jsou účel chovu, délka a tloušťka vlákna podobné jako u cheviotu.

• Kříženecké (crossbred) vlny vznikly křížením různých plemen a v závislosti na regionu, ve kterém se ovce chovají je vlákno podobnější merinu nebo cheviotu. Produkované množství těchto vln přesahuje obě předchozí skupiny.

Obchodní značky textilních vláken

P

Polyakryl = polyakrylnitrilová vlákna (mezinárodní zkratka PAN) jsou umělá textilní vlákna vyráběná polymerizací akrylonitrilu. Polyakryl má odolnost proti vlivům světla, povětrnosti a mikroorganizmů. Pevnost je nižší než u jiných syntetických vláken a tím i vyšší sklon ke žmolkování (pilling). PAN vlákno je pružné a měkké, velmi vhodné k mísení s vlnou a jako alternativa k vlněným výrobkům.

Akrylonitril se vyrábí z propylenu a amoniaku.

Propylen se vyrábí pyrolýzou vhodných uhlovodíkových surovin (zejména zemního plynu, nebo také ropy, černouhelného dehtu atd.)

Amoniak (čpavek) je bezbarvý, velmi štiplavý plyn. Amoniak je toxická, nebezpečná látka zásadité povahy.

Přírodní textilní vlákna

1. Rostlinná

-   bavlna

-   lýková vlákna (juta - konopné textilní vlákno - kopřivová vlákna - koudel - len - ramie sněhobílá)

-   vlákna z listů (Abaka (vlákno) - Henequén - Sisal)

2. Živočišná

-   hedvábí

-   vlna

Příze jsou výlučně výrobky z přírodních a umělých staplových vláken zpevněných zákrutem, tj. spředených v surovém stavu nebo upravené (skaním, barvením apod.) pro další zpracování.

S

Syntetické hedvábí - v českých odborných technických publikacích se používá jen pro „nekonečná“ vlákna ze syntetických polymerů. Ostatní vlákna bez omezení délky (např. z viskózy, alginátu apod.) se nazývají umělé hedvábí.

Suroviny na výrobu příze podle původu lze rozdělit na:

• rostlinná (bavlna, len, juta, konopí, sisal aj.)
• živočišná (vlna, přírodní hedvábí, angora, velbloudí srst aj.)
• minerální (azbest)
• umělá
• z přírodních polymerů (viskóza, acetát)
• syntetické polymery (polyester, polyakryl, polyamid)
• anorganické sloučeniny (sklo, měď a jiné kovy)

Šapová příze je výrobek z odpadů vznikajících při odmotávání hedvábí z kokonů bource morušového.

T

Tussah (zvaný také tasar) je tzv. plané hedvábí ze sekretu housenky Antheraea.

V

Velbloudí vlna

z vláken velbloudí srsti (camel hair, z mláďat baby camel hair) patří k nejdražším textilním surovinám.

Viskóza

je textilie pocházející z přírodního základu s obsahem celulózy získaná průmyslovým zpracováním. Pro dopad na životní prostředí je důležité

• jak šetrné je pěstování rostliny pro biologický základ. Rostlina může být dřevo, eukalyptus, bambus, káva, listy ananasu, pavoučí sítě, kokos, houby atd.
• jak šetrné je průmyslové zpracování. Zde jsou:
  • konvenční měďnatá a viskózová metoda. Ty jsou levnější a znečišťují životní prostředí množstvím chemikálií uniklých do vody a ovzduší a jsou taky toxické pro dělníky obsluhující proces.
  • Lyocell je metoda, která nevyužívá toxický sirouhlík. Tento proces tedy není tak škodlivý pro životní prostředí jako konvenční metody, ale je dražší.
    

Lyocell (zkratka CLY) je označení druhu viskózových vláken. Základní surovinou je dřevo nebo recyklované textilie. Rozdrcená buničina se rozpouští nejedovatým prostředkem, roztok se po průchodu zvlákňovací tryskou sráží, rozpouštědlo se z vlákniny vypírá, recykluje (téměř stoprocentně) a vrací k novému použití.

Tencel je obchodní značka lyocellu.

Vlna

Alpaková vlna, Guanačí vlna, Jačí vlna, Karakulská vlna, Lamí vlna, Ovčí vlna, Velbloudí vlna aj.

 

Zdroj: Wikipedie